Destinace, o které se toho příliš neví. Oblast, kam se až tak často nejezdí. Jazyk a písmo jsou jako z jiné planety. K tomu všemu ta obrovská vzdálenost. To bude výzva, tak proč to nezkusit!

Atmosféra této země se vám brzy začne dostávat pod kůži a nakonec si vás zcela podmaní. Nezáleží vůbec na tom, jestli v nočních hodinách bloudíte uličkami zářících velkoměst, obdivujete barevné buddhistické chrámy, zasněně hledíte na siluetu nekonečných hor, užíváte si procházku po čajové plantáži, ochutnáváte dokonalou místní gastronomii nebo jen navazujete nová přátelství s neskutečně milými lidmi. Za všech okolností si totiž můžete být jisti, že o bohaté a netradiční zážitky budete mít rozhodně postaráno.

120 min, přednáší Michal Štěpánek, @štěpynacestach

Pohádka o velikém přátelství dvou malých kamarádů, zajíčka a veverky. Malý zajíček Jácíček objevuje svět kolem sebe. Dobrodružství zajíčka a veverky jsou plná něhy a lásky, aniž by to vlastně ti dva tušili.

Představení Haló Jácíčku vzniklo podle knížky Daisy Mrázkové. Snaha tvůrců představení byla co nejvíce zachovat něhu a jemnost původní předlohy Daisy Mrázkové. Tato vynikající malířka psala knihy pro děti ne jako spisovatelka, ale jako matka a proto mají své nezaměnitelné, osobité kouzlo.

Představení pro děti od 3 let.

Cestovatelský stand-up z dílny fotografa a cestovatele Pavla Svobody!

Přijďte si užít vyprávění o několika výpravách na svérázný Kavkaz, který vřele otevírá svoji náruč turistům. Jaké jsou návraty po letech a jaká je Gruzie v zimě? Vítejte v kraji divokých tradic a dobrosrdečných obyvatel. Vydáme se na horské treky v mystické Svanetie se středověkou atmosférou kamenných vesnic. Zasněžený Kavkaz, oslava Nového roku i pravoslavných Vánoc okořeněná nejednou sklenkou domácího vína i pálenky. Stopem i pěšky vstříc přátelské družbě a dech beroucím arménským klášterům. Čeká nás cesta plná přátelství, neočekávaných chvil a nostalgie. Můžete se těšit i na atraktivní záběry z dronu.

Pavel Svoboda (*1985) je vystudovaný geograf žijící svůj sen jako fotograf na cestách. Autor populárních cestopisných přednášek strávil na cestách po Asii, Jižní Americe a evropském severu již několik let života. Milovník vysokých hor, odlehlých regionů a málo známých destinací. Příběhy velkých půlročních cest představil ve fotografických cestopisech Napříč Jižní Amerikou a Napříč Asií, nyní přichází se svojí třetí knihou s názvem Horští tuláci

Proč o sobě často pochybujeme, i když k tomu nemáme skutečný důvod? Proč nám tolik záleží na tom, co si o nás druzí myslí? A proč může být tak těžké stát si za svým a věřit vlastním rozhodnutím?

Sebevědomí není něco, s čím se buď narodíme, nebo nenarodíme. Formuje se postupně na základě našich zkušeností a toho, jak jsme se naučili vnímat sami sebe. Právě to pak ovlivňuje, jak o sobě přemýšlíme, jak se rozhodujeme a nakolik se dokážeme postavit sami za sebe.

Dozvíte se:

• jaký je rozdíl mezi zdravým sebevědomím a egem
• proč o sobě pochybujeme a co ovlivňuje naši vnitřní hodnotu
• jakými principy se řídí skutečně sebevědomý člověk
• jak ustát kritiku a přestat být závislí na hodnocení druhých
• jak budovat větší vnitřní stabilitu a emocionální nezávislost

75 minut s pauzou, přednáší psycholožka Tereza Bufková

Zkušení autoři true crime představí případy, které patří k nejtemnějším v novodobé historii Československa. Zaměří se na kauzu prvních polistopadových sériových vrahů Kotta a Kutílka i na případ dvou nezletilých pachatelů, kteří se rozhodli vyvraždit vlastní rodinu – tzv. kolínský masakr.

Na základě vyšetřovacích spisů, rozhovorů s kriminalisty i osobních setkání s aktéry nabídne přednáška pohled, který v médiích dosud nezazněl.

Vedle samotných případů se posluchači dozví více o zákulisí práce true crime autorů – od získávání informací a setkávání s kriminalisty či pamětníky zločinů až po etické otázky, které tento žánr nevyhnutelně přináší.

Součástí přednášky bude závěrečná diskuze.
Délka: cca 90 minut.

Klimatickou změnu umí fyzika popsat velmi přesně. Přesto ve veřejném prostoru často vítězí mýty, polopravdy a záměrné manipulace. Proč mají dezinformace takovou sílu – a kdo z nich těží?

V přednášce se Daniel Kortus podívá na to, jak se postupně vyvíjelo naše chápání klimatu, jakou roli v tom sehrály fosilní korporace a jak se z vědeckého tématu stal politický konflikt. Vysvětlí také, proč se dezinformace šíří snáz než fakta a proč je pro vědce tak těžké oslovit širokou veřejnost. Nakonec srozumitelně ukáže hlavní důkazy, že klimatickou změnu skutečně způsobuje člověk.

Přednáší Ing. Daniel Kortus, Ph.D., vědec a pedagog působící na VŠCHT v Praze. Je autorem populárního projektu Klimatomluva, kde na sociálních sítích srozumitelnou formou a na základě tvrdých dat vyvrací nejčastější mýty a lži o klimatické změně. Jeho cílem je vracet do veřejné debaty vědecký kontext a pomáhat lidem orientovat se v záplavě (dez)informací.